x

Václav Hudeček – housle HUdeček

Václav Hudeček zahájil svoji příkladně strmou cestu mezi českou a mezinárodní interpretační elitu v šedesátých letech. Již ve věku patnácti let dne 12. listopadu 1967 vystoupil na koncertu v Londýně s Royal Philharmonic Orchestra. O den později ho slyšel legendární David Oistrach, předpověděl mu velkou budoucnost a nabídl mu pedagogickou pomoc. Od roku 1970 až do Oistrachovy smrti v roce 1974 byl žákem tohoto velkého Mistra. Zároveň absolvoval studium na pražské Akademii múzických umění ve třídě prof. Václava Snítila. Od svého londýnského debutu vystupoval po celém světě na nejprestižnějších pódiích (Carnegie Hall, Royal Festival Hall, Suntory Hall, Osaka Festival Hall, Sydney Opera), s nejlepšími světovými orchestry (Berliner Philharmoniker, Cleveland Symphony Orchestra, NHK Philharmonic Orchestra, Gewandhaus Leipzig, Moskevská státní filharmonie a další), jakož i na světových festivalech (Osaka, Salzburg, Istanbul, Perth, Helsinky). K odkazu Davida Oistracha a dalších velikánů ruské houslové školy se stále hlásí. A tak cílevědomě spolupracuje I dnes s nositeli tradic Oistracha, Kogana a Sitkovetského, jak dokazují jejich společné nahrávky. Hudečkovo sympatické vystupování a zejména styl jeho hry spojující technickou suverenitu s vervně tvořeným a emocionálně bohatým tónem a s radostí, kterou dovede nezaměnitelným způsobem přenášet do publika, okouzluje obecenstvo bez rozdílu věku. Jeho nahrávka Vivaldiho Le guattro stagioni s dirigentem Pavlem Koganem je od roku 1992 stále nejúspěšnější produkcí v České republice a interpret za ni získal zlatou a v roce 1997 platinovou desku. Rovněž za další svoje nahrávky obdržel interpret zlaté desky. Václav Hudeček se nevěnuje jen kompozicím starých mistrů, ale rozšiřuje své repertoárové spectrum o díla XX. Století (Janáček, Prokofjev) a skladby soudobých českých autorů (Kymlička, Fišer, Mácha). Systematicky se stará o pomoc nastupující české interpretační generaci, a to jak každoročním pořádáním letních houslových kurzů v Luhačovicích, tak představováním těch nejlepších žáků jako hostů na svých koncertech v rámci tradičních vánočních turné nebo na Svátcích hudby. V roce 2007 u příležitosti státního svátku 28. října udělil prezident republiky Václav Klaus Václavu Hudečkovi vysoké státní vyznamenání “Za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění”, v říjnu 2012 převzal z rukou primátora stříbrnou medaili hlavního města Prahy jako zvláštní projev úcty a ocenění uměleckého přínosu a zásluh o rozvoj pražské kulturní scény u příležitosti jeho životního jubilea. Houslista Václav Hudeček ve čtvrtek 10. Září 2015 na soukromé audienci na italském velvyslanectví převzal prestižní italské vyznamenání Řád italské hvězdy (Cavaliere dell’Ordine della Stella d’Italia). Vyznamenání se uděluje italským občanům žijícím v zahraničí nebo cizincům, kteří se významně zasloužili o obnovu Itálie. „Houslový virtuóz mezinárodní pověsti Hudeček je jedním z největších světových interpretů hudby Paganiniho a Vivaldiho, jíž dokáže dát díky svému brilantnímu stylu interpretace novou mízu. Často spolupracoval s italskými umělci, dirigenty i houslisty světového věhlasu jakým je třeba Salvatore Accardo. Je dlouholetým skvělým propagátorem kultury naší země a jejího hudebního bohatství, které je zde velmi ceněno rovněž díky jeho mistrovské,“ zdůvodnil udělení řádu Aldo Amati, velvyslanec Itálie v ČR.

Komorní soubor Barocco sempre giovanebaroko

Barocco sempre giovane (Baroko stále mladé) je komorní soubor složený ze špičkových mladých profesionálních hudebníků. Specializuje se na interpretaci skladeb vrcholného baroka, nevyhýbá se však ani jiným slohovým obdobím. Soubor byl založen v roce 2004. Soubor má za sebou jižž stovky významných koncertů, je zván na domácí i zahraniční hudební festivaly (Pražské jaro, Smetanova Litomyšl, Mezinárodní hudební festival Brno, Festival Concentus Moravia, MHF České doteky hudby, Pardubické hudební jaro, Mladé pódium, Svátky hudby v Praze, Podblanický podzim, Theatrum Kuks, Čarovné tóny Macochy, Klášterní hudební slavnosti, Festival Mitte Europa, The Ohrid Summer Festival, Nitrianska hudebna jar, Le Quattro Stagioni, Kammermusik um halb acht Basel, Bach Istanbul ‘da, MusicFest of George Lobkowicz, atd.), jeho koncerty vysílala v přímém přenosu Česká televize, Televize Noe, Český rozhlas, nahrává na CD a pořádá vlastní abonentní cykly koncertů. Soubor spolupracuje s předními českými i zahraničními sólisty (Giulliano Carmignola, Václav Hudeček, Ivan Ženatý, Pavel Šporcl, Josef Špaček, Jan Mráček, Bohuslav Matoušek, František Novotný, Gabriela Demeterová, Jana Vonášková – Nováková – housle, Jiří Bárta, Michaela Fukačová – violoncello, Jana Boučková, Kateřina Englichová – harfa, Ivo Kahánek, Lukáš Klánský, István Dénes – klavír, Ad-El Shalev, Thomas Ragossnig, Barbara Maria Willi, Edita Keglerová, Vojtěch Spurný – cembalo, Aleš Bárta, Waclav Golonka, Václav Rabas, Jaroslav Tůma – varhany, Carol Vincenc, Claudi Arimani, Antonio Amenduni, Jiří Stivín, Žofie Vokálková flétna, Ivan Sequardt, Liběna Sequardtová, Vilém Veverka – hoboj, Václav Vonášek, Luboš Hucek, Miroslav Kejmar, Jiří Houdek, Radek Baborák, Kateřina Javůrková, Michiyo Keiko, Hana Jonášová, Petra Alvarez – soprán, Markéta Cukrová, Michaela Kapustová, Edita Adlerová, Petr Nekoranec, Rafael Alvarez, Juraj Holly, Roman Janál, Tomáš Král atd.) i s celou řadou vynikajících mladých hudebníků, laureátů mezinárodních interpretačních soutěží.

Marek Zvolánek – trubka trubka

Marek Zvolánek se narodil v roce 1974 v Praze.
Na trubku začal hrát v sedmi letech v Hudební škole hlavního města Prahy. Jeho studia pokračovala na konzervatoři ve třídě profesora Antonína Vaigla. Již během studií na sebe začal upozorňovat svými úspěchy a tak se rozhodl své dosavadní vzdělání začít rozšiřovat u známých evropských kapacit, Hanse Ganche, profesora Salzburského Mozartea         a Konradina Grotha z Berlínské hudební akademie.

Již v 18 letech se stal členem České filharmonie, kterou v té době řídil Václav Neumann. Jako sólista opakovaně vystupoval na tak významných pódiích, uznávaných i v mezinárodním měřítku, jako jsou například festivaly Pražské jaro, Smetanova Litomyšl, Janáčkův máj a účinkoval s orchestry Prague Symphony Orchestra, Prague Chamber Orchestra, Suk Chamber Orchestra, Czech Philharmonic Chamber Orchestra, Prague Radio Symphony Orchestra, Philharmony Orchestra Hradec Králové, Philharmony Orchesta Bohuslav Martinů, Moravian Philharmonic Olomouc, Talich Chamber Orchestra, Neue Lausitzer Philharmonie a další.

Od roku 2006 je členem prestižního souboru Ten of the Best, který je složen z deseti trumpetistů vybraných z celého světa. V roce 2004 vedl master class v japonské Osace a v tomtéž roce byl do rozhlasové sítě Euroradia EBU uveden přímý přenos jeho Vánočního koncertu.

 Podílel se na řadě CD, z nichž za všechny jmenujme alespoň nahrávku Braniborského koncertu číslo 2 z roku 1997 pro americkou společnost Crystal Records. Nebo CD z roku 2002, které natočil se souborem Prague Brass Soloist, jehož členem byl od roku 1997.

Jeho sólovou činnost reprezentuje deska barokních koncertů z roku 2003, vydanou firmou Cube Bohemia, v jejichž klasickém labelu je toto CD nejprodávanější. Jsou na něm zastoupeny skladby M. Haydna, F. X. Richtera. („Vše vytváří téměř dokonalou scenérii pro mimořádný posluchačský zážitek i v celosvětovém srovnání……“) („myslím, že CD barokních koncertů M. Zvolánka má velkou šanci zasáhnout do hudebního povědomí i v mezinárodním rozsahu….“) Harmonie leden 2007.

V roce 1998 začal být zván Hudebním studiem Smečky k natáčení filmové hudby, dokumentů a poslední dobou také hudby k počítačovým hrám. Do této chvíle se jedná o asi 250 filmů nebo seriálů po celém světě. Často se jedná o velice známé produkce (Georg Lucas, David Lynch, Roman Polanski, Tom Cruise, Silvester Stallone, Rachel Portman, Elmer Bernstain, Carl Davis a mnoho dalších).

V současné době působí Marek Zvolánek jako sólo trumpetista v Prague Radio Symphony Orchestra a Prague Symphony Orchestra.

Martin Vajo – trubka vajo

Je absolventem pražské konzervatoře z trumpetové třídy Antonína Vajgla a Hudební fakulty AMU v Praze u Václava Junka. Za studií i v současnosti hostuje v předních pražských orchestrech (Pražská komorní filharmonie, Česká filharmonie, Pražský komorní orchestr, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK a další). Úspěšně se zúčastnil řady mezinárodních soutěží, mezi které patří soutěž v Koreji v roce 2000, dále v Paříži a samozřejmě soutěž Pražského jara v České republice. Marek Vajo se věnuje rovněž sólové a komorní hře a je členem několika významných žesťových souborů. Pravidelně vystupuje jako sólista na koncertech Cyklu moderní a soudobé hudby „Krása dneška“ ve Švandově divadle, které pořádá Pražská komorní filharmonie.

Denisa Beňovská – fagot fagot

Bratislavská rodačka Denisa Beňovská se narodila 6. října 1992 v hudební rodině. V šesti letech začala hrát na zobcovou flétnu. Pod vedením prvního fagotisty Slovenské filharmonie Petra Kajana se ve třinácti letech dostala na Státní konzervatoř v Bratislavě do cyklu „mimořádné studium“. O rok později nastoupila na Pražskou konzervatoř k prof. Michaelu Vernerovi. Absolvovala orchestrálním Koncertem B dur W. A. Mozarta ve spolupráci s Talichovou komorní filharmonií.

 Je vítězkou několika soutěží, mezi nejvýznamnější patří první cena na LFA 2015 Rataje nad Sázavou. Je členkou dechového kvintetu Kalabis quintet, se kterým získala na interpretační soutěži v rámci kurzů ISA ve Vídni (2014) dvě první ceny. Dále pak první cenu na soutěži Karla Dittersdorfa ve Vidnavě (2014) a třetí cenu a titul laureáta na mezinárodní soutěži Henri Tomasi ve francouzském Marseille (2015). Jako sólistka provedla            s Talichovou komorní filharmonií koncert W. A. Mozarta B-dur a za doprovodu barokního orchestru pražské konzervatoře vystoupila s Václavem Hudečkem při interpretaci dvojkoncertu F major, Concerto a 6, Antonia Vivaldiho.

 V roce 2017 úspěšně složila přijímací zkoušky na německou univerzitu – Hochschule für Musik und Theater ,,Felix Mendelssohn Bartholdy“ Leipzig, kde pokračuje ve svých studiích u uznávaného profesora a fagotisty Jörg Michael Thomé.

Jana Kurucová – mezzosoprán Kurucová

Pochází z malé vesničky Tvarožná u Kežmaroku. V letech 1997–2001 studovala hru na klavír a varhany, dirigování sboru a zpěv na konzervatoři       v Banské Bystrici.

 V letech 2000–2002 studovala pedagogiku zpěvu v Bratislavě a v letech 2003–2005 zpěv na Universität für Musik und Darstellende Kunst v rakouském Grazu. V té době také hostovala v tamním Theater im Palais            v Mozartových operách Kouzelná flétna jako 2. dáma a La finta giardiniera jako Ramiro. V roce 2005 hostovala na Forum Junges Musiktheater v Hamburku, následně se stala členkou tzv. mladého ansámblu Bavorské státní opery v Mnichově a od roku 2006 byla členkou Theater der Stadt Heidelberg, kde vystupovala jako Cherubín (Mozart: Figarova svatba), Charlotta (Massenet: Werther), Sesto (Mozart: La clemenza di Tito), Idamante (Mozart: Idomeneo), Rosina (Rossini: Lazebník sevillský) a v rolích Vivaldiho oper (Ramiro v Motezumovi, Megacle v L’Olimpiade, Lucio v Titu Manliovi).

 Od sezóny 2009/2010 je členkou Deutsche Oper Berlin, kde účinkuje mimo jiné jako Rosina, Cherubín, Hänsel (Humperdinck: Perníková chaloupka), Fenena (Verdi: Nabucco), Antonia (d’Albert: Nížina), 2. dáma (Mozart: Kouzelná flétna), Lišák (Janáček: Příhody lišky Bystroušky), Suzuki (Puccini: Madama Butterfly), Ascanius (Berlioz: Trójané) a Melisanda (Debussy: Pelleas a Melisanda).

 Vedle opery se věnuje také koncertní činnosti. Do jejího repertoáru patří: Vivaldiho Gloria, Mozartova Korunovační mše, Beethovenova Mše C dur a Pergolesiho Stabat Mater. Vystupovala na Heidelberger Schlossfestspielen, ve Philharmonie Essen a v Sále královny Alžběty v Antverpách. Na prknech opery NDM se představila jako královna Alžběta I. v Donizettiho Marii Stuardě (2014/2015).

Luciano Mastro – tenor mastro

Luciano Mastro se narodil se roku 1972 v městečku Alberobello v Itálii. V roce 2000 vyhrál pěveckou soutěž Marie Callas a tím získal stipendium ke studiu v rámci mistrovských kurzů v prestižním Verdiho studiu, kde jej vedli Renata Scotto, Maya Sunara, Bruno Cagli. V roce 2002 debutoval jako Tebaldo (Bellini: Kapuleti a Montekové) v Bari Teatro, kde také nastudoval Rodolfa v Pucciniho Bohémě.

 V současné době působí ve stálém angažmá v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě, kde debutoval roku 2003 jako Vévoda mantovský (Verdi: Rigoletto). Pro zdejší scénu nastudoval více než dvacet rolí světového i českého operního repertoáru, mj. Nemorina (Donizetti: Nápoj lásky), Alfréda (Verdi: La traviata), Pinkertona (Puccini: Madame Butterfly), Ruggera (Puccini: Vlaštovka), Massenetova Werthera, Gounodova Romea a Fausta, Verdiho Ernaniho, Riccarda Percyho (Donizetti: Anna Bolena) ad., ale také role českého repertoáru, mezi něž patří Števa (Janáček: Její pastorkyňa), Princ (Dvořák: Rusalka), Manolios (Martinů: Řecké pašije) a Fabrizio (Martinů: Mirandolina). Za ztvárnění role Kudrjáše (Janáček: Káťa Kabanová).

 V Národním divadle moravskoslezském byl nominován na Cenu Thálie 2012. Pravidelně hostoval ve Státní opeře Praha a je častým hostem Národního divadla v Praze. Jeho repertoár dále zahrnuje Edgarda (Donizetti: Lucie z Lammermooru), Rytíře des Grieux (Puccini: Manon Lescaut), Baccha (Strauss: Ariadna na Naxu), titulní roli Cyrana z Bergeracu v opeře Franca Alfana nebo roli Nanniho v opeře Marca Tutina La Lupa (Vlčice), za jejíž interpretaci v Národním divadle moravskoslezském se dostal do širší nominace na Cenu Thálie 2008.

 Luciano Mastro je pravidelným hostem evropských operních domů. Zpíval například v Teatro Massimo Palermo, Teatr Wielki Varšava (Tutino: Senso), Teatro Comunale di Bologna (Puccini: Madama Butterfly), Slovenské národní divadlo Bratislava (Puccini: Manon Lescaut, Bizet: Carmen, Verdi: La traviata), Státní divadlo Košice (Bizet: Carmen) a další.

Martin Bárta – barytonista

 BártaBarytonista Martin Bárta (1967) vystudoval zpěv na pardubické konzervatoři u prof. Svatavy Šubrtové (1990), na AMU v Praze u prof. René Tučka (2006) a soukromě u Jacka Straucha. V červnu 2017 ztvárníl postavu Telramunda ve Wagnerově Lohengrinu v koprodukci Opery Národního divadla v Praze a Bayreuthu. Vystupuje na hudebních festivalech (Pražské jaro, Salzburger Festspiele, Bratislavské hudobné slávnosti, Smetanova Litomyšl). V roce 2005 byl odměněn cenou českých divadelních kritiků za nejlepší interpretační výkon v roli Mlynáře v Novákově Lucerně. V roce 2012 získal širší nominaci na Ceny Thálie za ztvárnění role Barnaby (Gioconda) v Plzeňském divadle J.K. Tyla, do širší nominace se opět dostal i při udělování Cen Thálie 2015 za roli Ruprechta v opeře Ohnivý anděl (Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě).

Z koncertní a oratorní literatury patří v jeho repertoáru k nejvýznamnějším  sólový part v Orffově kantátě Carmina Burana, v Pucciniho Messa di Gloria, v Martinů Otvírání studánek, v Dvořákově Te Deum, ve Faurého Requiem, v Janových i Matoušových pašiích J. S. Bacha  a Beethovenově IX. Symfonii.

Zahraniční turné jej zavedly do SRN (Carmina Burana, Nabucco), Rakouska (Aida), Anglie (Příhody lišky Bystroušky), Francie (Věc Makropulos, Z mrtvého domu), Itálie (Příhody lišky Bystroušky, Věc Makropulos), Nizozemí (Matoušovy pašije), Japonska (Kouzelná flétna, Aida, Traviata), Jižní Koreje (Don Giovanni), Švýcarska (Bohéma), či do USA (Hora tří světel – B. Martinů). V roce 2007 účinkoval v úspěšné produkci Janáčkovy opery Z mrtvého domu v rámci „Wiener Festwochen“, „Holland Festival“ v Amsterdamu a Festivalu v Aix-en-Provence v režii Patrice Chéreau a pod taktovkou Pierre Bouleze. V roce 2009 účinkoval na Festivalu v Salzburgu jako Amonasro (Aida), v roce 2011 vystoupil jako Baron Prus (Věc Makropulos) a v roce 2013 jako Harašta (Příhody lišky Bystroušky) a Šiškov (Z mrtvého domu) v National opera du Rhin ve Strasbourgu v režii Roberta Carsena.V roce 2012 ztvárnil Scarpiu (Tosca) a v roce 2013 Germonta (Traviata) na Mezinárodním operním festivalu v Miškolci. V roce 2013 zpíval Barona Pruse v Teatro La Fenice v Benátkách pod taktovkou Gabriele Ferro, Amonasra v rámci Letního operního festivalu v tureckém Aspendos a Germonta a Escamilla na Mezinárodním festivalu v Regensburgu Turn und Taxis Festspiele (2016). V roce 2014 hostoval jako Marcello (Bohéma) ve Státní opeře v Budapešti pod taktovkou Paola Carignaniho. V roce 2015 v National opera du Rhin ve Strasbourgu ztvárnil Barona Pruse (Věc Makropulos) v režii Roberta Carsena a nyní se zde opět chystá na roli Harašty v Příhodách lišky Bystroušky. Na podzim 2017 ho čeká angažmá v Opéra Bastille v Paříži v Janáčkově opeře Z mrtvého domu.

Spolupracuje s významnými dirigenty (např. Pierre Boulez, Leopold Hager, Asher Fisch, Enrico Dovico, Ondrej Lenárd, Jiří Kout, Jiří Bělohlávek, Marko Letonja, Friedemann Layer, Hilary Griffiths, Marco Guidarini) i režiséry (Robert Carsen, Giancarlo del Monaco, Johannes Felsenstein, Christopher Alden, Jozef Bednárik ad.)

Jako sólista se podílel na CD nahrávkách Mozartovy Korunovační mše a Faurého Requiem.V roce 2013 nahrál v Českém rozhlase árie z oper Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetany.

Od roku 2006 vyučuje Martin Bárta sólový zpěv na AMU v Praze.

Tomáš Brauner  – dirigentBrauner

Narodil se v roce 1978 v Praze. Studoval hru na hoboj a dirigování na pražské Státní konzervatoři. V roce 2005 absolvoval Hudební fakultu Akademie múzických umění, obor dirigování. Následovala studijní stáž na vídeňské Universität für Musik und darstellende Kunst. V roce 2010 se stal laureátem Mezinárodní dirigentské soutěže Dimitrise Mitropoulose v Aténách.

 Tomáš Brauner patří k nejvyhledávanějším dirigentům své generace.  Od roku 2013 zastává post šéfdirigenta Plzeňské filharmonie a od roku 2014 se stal hlavním hostujícím dirigentem Symfonického orchestru Českého rozhlasu v Praze.   Tomáš Brauner pravidelně spolupracuje s předními symfonickými orchestry a operními domy. Se Symfonickým orchestrem hlavního města Prahy FOK, PKF-Prague Philharmonia, Munchner Symphoniker,  Slovenská filharmónia, Philharmonie Südwestfalen, Státní orchestr moskevského rozhlasu, Orchestra of Colours Athen, Janáčkova filharmonie Ostrava, Pražský komorní orchestr, Komorní filharmonie Pardubice, Filharmonie Bohuslava Martinů, Moravská filharmonie Olomouc či Severočeská filharmonie Teplice, Český národní symfonický orchestr aj.

Uměleckou dráhu operního dirigenta zahájil v Divadle J. K. Tyla v Plzni, kde premiéroval nebo nastudoval velký počet operních titulů. Jmenujme např. Ponchielliho La Giocondu, Mozartova Dona Giovanniho, Čajkovského Panny orleánské, Dvořákova Jakobína, Pucciniho Turandot, Adrianu Lecouvreur od Francesca Cilei a další.

V roce 2008 debutoval ve Státní opeře Praha představením Verdiho Otella. Následoval Massenetův Don Quijot, Rossiniho Lazebník sevillský, Pucciniho Bohéma a Tosca, Verdiho Nabucco, Mozartova Kouzelná flétna, Bizetovu Carmen  nebo koncertní provedení Mignon Ambroise Thomase.

V Národním divadle moravskoslezském v Ostravě nastudoval a diriguje Verdiho operu Nabucco, Ernani, Gounodovu operu Romeo a Julie, Marii Stuartovnu G. Donizettiho a Hamleta Ambroise Thomase, Janáčkovu Káťu Kabanovou aj. V Palacio de Bellas Artes v Mexico City dirigoval operu Leoše Janáčka Její pastorkyňa. Z baletních produkcí pak nastudoval Čajkovského Labutí jezero (NDM), Šípkovou Růženku, Zvoníka od Matky Boží Jeana-Michela Jarrého (DJKT) nebo Giselle A. CH. Adama (SOP).

Je zván též významnými mezinárodními festivaly: Bad Kissingen, Festival Richarda Strausse v Garmisch Parten-Kirchen, kde spolu se Symfonickým orchestrem českého rozhlasu byl pozván na zahajovací koncert k 150. výročí Richarda Strausse. Provedl zde Alpskou Symfonii Richarda Strausse. Dále hostoval na festivalech Pražské jaro, MHF Smetanova Litomyšl, MHF Český Krumlov aj.

Plzeňská filharmonie

Za dobu své existence si orchfilharmonieestr vytvořil pevnou tradici a renomé mezi uznávanými českými orchestry a stal se tělesem žádaným a vyhledávaným i v zahraničí. Plzeňská filharmonie podniká četná turné, vystupuje na prestižních pódiích Evropy a USA. Filharmonie pravidelně natáčí pro Český rozhlas a pokračuje tak v tradici z let 1946 až 1993 (Plzeňský rozhlasový orchestr). Pro další labely v poslední době natočila operu Den dobročinnosti B. Martinů, která získala několik prestižních ocenění, Dvořákovy Rapsodie, Kompletní dílo pro violoncello a orchestr Bohuslava Martinů (Petr Nouzovský & Tomáš Brauner). Plzeňská filharmonie je také držitelkou Umělecké ceny města Plzně za rok 2014 v kategorii výjimečná kulturní událost roku, konkrétně za koncert k Roku české hudby 2014 v plzeňské katedrále sv. Bartoloměje, při němž uvedla Rekviem od Antonína Dvořáka. V roce 2015 byl orchestr vlajkovou lodí projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015. V posledních sezónách s Plzeňskou filharmonií vystoupili mimo jiné skvělí sólisté Tai Murray, Lilya Zilberstein, Juliane Banse, Sergej Nakarjakov, Anne Quefféle, Jeremy Menuhin, Gautier Capucon. V minulosti to byli také Ramon Vargas, Montserarrat Caballé a také řada vynikajících dirigentů jako sir Charles Mackerras, Václav Talich, Jiří Bělohlávek nebo Libor Pešek. Plzeňská filharmonie je členem Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů ČR. Od roku 2013 je pořadatelem festivalu Smetanovské dny. Šéfdirigentem orchestru je od roku 2013 Tomáš Brauner, hlavním hostujícím dirigentem se roku 2014 stal Ronald Zollman.

 Jakub Pustina – tenor Pustina

 Jakub Pustina byl od počátku pěvecké kariéry veden předním sólistou Národního divadla, národním umělcem a držitelem ceny Grammy Václavem Zítkem. Je absolventem Mistrovských pěveckých kurzů Petra Dvorského (SK). Získal první cenu na Mezinárodní pěvecké soutěži A. Dvořáka v Karlových Varech. Dále je držitelem prvního místa z Mezinárodní pěvecké soutěže I. Godina, druhého místa z Mezinárodní pěvecké soutěže M. S. Trnavského a stal se absolutním vítězem soutěže Pražský pěvec. Zpíval po boku Petra Dvorského, Josého Cury nebo Evy Urbanové. V roce 2007 debutoval na jevišti Státní opery v Košicích. Od roku 2011 pravidelně vystupuje v Národním divadle Praha a ve Slovenském národním divadle Bratislava. V roce 2014 debutoval v Národním divadle v Panamě, kde se také v roce 2015 představil jako Canio z Leoncavallových Komediantů. V současné době se věnuje především interpretaci Richarda Wagnera, kterého měl možnost prezentovat i v rámci nejprestižnějšího festivalu Richarda Wagnera v německém Bayreuthu. Jeho hlas zněl za doprovodu symfonického orchestru nebo klavíru například v Polsku, Německu, Belgii, Francii, Itálii, Rakousku, Maďarsku, Lucembursku, Dánsku, Slovensku, Americe, Austrálii a Novém Zélandu. Pěvecky se zdokonaluje u Petra Dvorského a Gabriely Beňačkové.

 

 Kristýna Vylíčilová  – soprán

600eb6612b31632f6c618c9c012d873d_XL

Sopranistka původem z Bystřice pod Hostýnem je absolventkou Konzervatoře Brno, kde vystudovala obor zpěv pod pedagogickým vedením Mgr. I. Sobolové – Hýlové, a Vysoké školy múzických umení v Bratislavě, kde absolvovala ve třídě doc. H. Štolfové – Bandové ArtD. V představeních VŠMU účinkovala například v roli Donny Elvíry (Don Giovanni) nebo jako Mi (Země úsměvů).

Své vokální schopnosti opakovaně rozvíjela na Mezinárodních mistrovských pěveckých kurzech v Karlových Varech, na Letní škole barokní hudby v Holešově a na Mistrovských pěveckých kurzech Adama Plachetky, Kateřiny Kněžíkové a Markéty Cukrové v Litni.

Je laureátkou několika mezinárodních pěveckých soutěží, mezi jinými IUVENTUS CANTI Vráble, Pěvecká soutěž Olomouc, písňová kategorie Pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech.

Kristýna Vylíčilová je pravidelným hostem českých a slovenských operních scén. V Moravském divadle Olomouc ztvárnila roli Frasquity (Carmen) a trojroli Pepi, Valencie a Mi (Operetní soirée). Ve Slovenském národním divadle se představila jako Lisetta v opeře Giovanniho Paisiella Král Teodor v Benátkách. V roce 2016 vystupovala v Jihočeském divadle v roli Evičky v opeře Vojtěcha Hřímalého Zakletý princ, za níž byla zařazena do širší nominae na Cenu Thálie 2016, také v roli Berenice v opeře Gioacchina Rossiniho Příležitost dělá zloděje, dále debutovala v ostravském Národním divadle moravskoslezském jako Ludiše (Braniboři v Čechách) a v Divadle F. X. Šaldy Liberec jako Anna Reich (Veselé paničky windsorské) a Karolka (Její pastorkyňa).

Kristýna je interpretkou děl od baroka po současnost. Kromě klasického operního repertoáru spolupracuje s ansámbly specializujícími se na současnou a barokní hudbu.

S brněnským souborem Ensemble Opera Diversa zaměřeným na interpretaci soudobé hudby nastudovala operu Miloše Štědroně Chameleon. S olomouckým souborem Ensemble Damian provedla neobarokní operu Tomáše Hanzlíka a Víta Zouhara Torso, dále roli L´Eta dell´Oro v barokní opeře Antonia Vivaldiho La Senna festeggiante a hlavní roli Trigoniany v novodobé premiéře opery Františka A. Míči Operosa terni Colossi Moles.

Vystupovala na prestižních hudebních a operních festivalech jako MOF Smetanova Litomyšl a Olomoucké barokní slavnosti.

Kromě účinkování v divadelních inscenacích se Kristýna Vylíčilová věnuje bohaté koncertní činnosti. Spolupracovala s tělesy jako je Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Karlovarský symfonický orchestr, Musica Figuralis, Polyfonický sbor Inspiratum (Moskva), Pražští pěvci, Komorní pěvecký spolek Dvořák a Holešovský komorní orchestr, s nimiž uvedla mnohá stěžejní díla duchovní vokálně instrumentální literatury.

 

Simona Houda-Šaturová

Šaturová

Simona Houda-Šaturová je velmi žádanou interpretkou mozartovských postav a repertoáru období italského belcanta a rovněž renomovanou koncertní pěvkyní. K jejím profilovým operním rolím patří mj. Mozartova Konstanze (Únos ze serailu), Ilia (Idomeneo) a Donna Anna (Don Giovanni), Rossiniho Rosina (Lazebník sevillský), Donizettiho Lucie z Lammermooru a Adina (Nápoj lásky), Belliniho Julie (Kapuleti a Montekové) nebo Verdiho Violetta (La traviata) a Gilda (Rigoletto). Koncertní a operní produkce ji zavedly na pódia Teatro Colón v Buenos Aires, Théâtre du Châtelet v Paříži, Opéra de Monte-Carlo, Frankfurtské opery, athénské Megaron Mousikis, do newyorské Carnegie Hall, Konzerthausu ve Vídni, Tonhalle Zürich, Herkules-Saal v Mnichově a na festivaly v Salcburku, Edinburku a Lucernu. Je oblíbeným hostem Théâtre Royal de la Monnaie v Bruselu, Aalto Theater v Essenu a  pražského Národního divadla.

K dirigentům, s nimiž spolupracuje, patří Christoph Eschenbach, Manfred Honeck, Adam Fischer, Jiří Bělohlávek, Helmuth Rilling, Iván Fischer, Christopher Hogwood, Tomáš Netopil, Philippe Herreweghe, Neville Marriner, Leopold Hager, Sylvain Cambreling, Kent Nagano, Rolf Beck, Louis Langrée ad. Simona Houda-Šaturová je držitelkou Ceny Nadace Charlotty a Waltera Hamelových za vynikající pěvecké výkony (Lübeck 2007) a Ceny Thálie za nejlepší operní výkon v roce 2001.

Nekoranec

Petr Nekoranec

Tenorista Petr Nekoranec je jednou z nej-výraznějších postav nastupující pěvecké generace v České republice. Od září 2014 je členem Bavorské státní opery v Mnichově a jejího operního studia, kde vytvořil řadu rolí včetně titulní role v Rossiniho opeře Hrabě Ory.

 V dubnu 2016 jej v mnichovském Cuvilliés Theater čeká titulní role v opeře Albert Herring Benjamina Brittena.

Petr má svém kontě ceny z řady soutěží včetně těch nejprestižnějších v zahraničí: v listopadu 2015 získal 2. cenu v soutěži Stella Maris, v srpnu 2015 se probojoval do semifinále významné Mezinárodní pěvecké soutěže královny Sonji v Oslu, v červenci 2014 se stal ve Vídni vítězem prvního ročníku Mezinárodní pěvecké soutěže nesoucí jméno slavné bulharsko-rakouské sopranistky Ljuby Welitsch a v září 2014 obsadil 2. místo v jedné z nejnáročnějších světových pěveckých soutěží, Concours International de Chant ve francouzském městě Toulouse.

 Petr Nekoranec se narodil 25. 2. 1992 v Nových Dvorech u Polné. Zpěv studoval na Základní umělecké škole v Polné u Arnoštky Zemanové. V roce 2011 absolvoval Střední odbornou školu pedagogickou v Čáslavi a začal studovat na Konzervatoři Pardubice obor klasický zpěv u Jarmily Chaloupkové. Intenzívně spolupracuje také s renomovaným italským operním tenoristou a pedagogem Antoniem Carangelem. V současné době je členem Bavorské státní opery a jejího operního studia. Po vystoupení v Litoměřicích odlétá do Metropolitní opery do New Yorku, kde vyhrál konkurs na dvouletý pobyt v Lindemannově operním studiu pro mladé umělce.

Petr Nouzovský – violonccelo580

Petr Nouzovský je držitelem ocenění „New Master on Tour 2007“, „Europäische Förderpreis  für Musik 2007“, laureát Val Tidone Competition 2011 a Johannes Brahms Competition 2013. Studoval  v Praze, Dráždanech a Madridu. Jako sólista vystoupil na festivalech či pódiích v Moskvě, Petrohradu, Bolzanu, Istanbulu, Tallinu, Barceloně,  Los Angeles, Kodani, Tel Avivu, Buenos Aires, Memphisu, Jeruzalému, Atlantě, Kyotu, Alžíru      či Bratislave. Sólově debutoval na Pražském jaru v roce 2005. V amsterdamském Concertgebouw o tři roky později, na Pablo Casals Festival v roce 2010,  na Santander Festival v roce 2011 a na Kasseler Musiktage v roce 2011. Natočil 20 CD. Každoročně vystupuje na 150ti koncertech.

 Petr Nouzovský (1982) studoval v Praze (Martin a Mirko Škampa, František Pišinger, Jiří Bárta, Jan Páleníček, Miroslav Petráš), Drážďanech (Wolfgang Emanuel Schmidt) a Madridu (Iagoba Fanló). Své umění si dále zdokonalil na mistrovských kurzech u Mstislava Rostropoviče, Borise Pergamenščikova či Davida Geringase. Byl soukromým studentem Stanislava Apolína. Svá studia završil po boku legendárního amerického violoncellisty Lynna Harrella. Obdržel opětovná pozvání na Piatigorského seminář v Los Angeles. Od roku 2005 je pravidelným hostem MHF Pražské jaro. Je držitel ocenění „New Master on Tour 2007“ ci „Europäische Förderpreis für Musik 2007“ a laureát Val Tidone Competition 2011 či Johannes Brahms Competition 2013. Vystoupil na festivalech – Pablo Casals Festival, Kasseler Musiktage, Santander Music Festival, Brandenburgische Sommerkonzerte, Kissinger Winterzauber, Tallin Chamber music Festival,Geelvinck Festival Amsterdam, Kyoto International Music Festival, Hohenloher Kultursommer nebo Bratislavské hudobné slávnosti. Z našich festivalů zmiňme Pražské jaro, Svatováclavský hudební festival, Struny podzimu, Janáčkův Máj, Concentus Moraviae anebo Auviex Český Krumlov. Jeho hru slyšeli v sálech – Concertgebouw v Amsterdamu, Moscow International Performing Arts Center, Blumental hall v Tel Avivu, Sál Moskevské konzervatoře, Göppingen Stadthalle, Salle Paderewski Lausanne, Glinkuv  sál  v    Petrohradu,  Palau de  la Musica Valencia, Národní divadlo v Alžíru, Apollo Theater Siegen, Oviedo Philharmonic hall, Sál Ekaterinburgské filharmonie, Auditorium v Barceloně, Odd Fellow Pallet v Kodani, Residenzschloss Oettingen, Tonhalle St. Gallen, Theater Diligentia v Den Haagu nebo Teatro Coliseo v Buenos Aires.

 Měl možnost vystoupit s orchestry (SWF Philharmonie, Chamber Orchestra Kremlin, Slovenská filharmonie, Český filharmonický sbor, Polish Radio Choir, Baltic Neopolis Orchestra, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Český Národní symfonický orchestr, Komorní filharmonie Pardubice, Plzeňská filharmonie, Janáčkova filharmonie Ostrava, Komorní orchestr Národního divadla) pod vedením dirigentů (Ronald Zollman, Jan Schultsz, Jose Miguel Rodilla, Gerd Schaller, Misha Kats, Mischa Rachlevsky, Fan Tao, Pawel Kotla, Artur Sdzielarz, Tomáš Brauner, Jakub Hrůša, Ondrej Lenárd, Charles Olivieri – Munroe, Koji Kawamoto, Stanislav Vavřínek, Leoš Svárovský, Petr Vronský, Rastislav Štúr či Peter Feranec). Pravidelně spolupracuje s Gerardem Wyssem, Ilianem Garnetzem, Liborem Nováčkem, Yukií Ichimurou, Ladislavem Horákem, Miriam Rodriguez Brüll a Kateřinou Englichovou. Petr Nouzovský je vášnivým interpretem děl soudobých autorů. Mnohá z nich v premiéře provedl (Marek Kopelent, Ondřej Štochl, Roman Haas, Jiří Teml, Miroslav Srnka, Sylvie Bodorová).

 

Kristina Fialová  – viola590-image-1457433062

Absolvovala Konzervatoř v Brně (Miroslav Kovář), v současné době studuje doktorandské studium na Akademii múzických umění v Praze (prof. Jan Pěruška) a v dubnu 2015 zakončí studium Soloist Class na Royal Danish Academy of Music v Kodani (Prof. Tim Frederikson, Prof. Lars Anders Tomter). Od října2014 studuje na Hochschüle für Musik Carl Maria von Weber v Drážďanech ve třídě prof. Vladimíra Bukače, diplom Meisterklasse. Své umění si dále zdokonalila pod vedením špičkových sólistů a pedagogů na mistrovských kurzech po celém světě (Leif Ove Andsnes, Wolfram Christ, Sheila Browne, Tatiana Masurenko, Jerry Horner, Helen Callus, Charles Avsharian, Václav Hudeček, Siegfried Frühlinger). Je laureátkou řady mezinárodních soutěží – Talents for Europe, Soutěž konzervatoří, ACT London, Beethovenův Hradec, Forbest Competition, Alexander and Buono International String Competition, Val Tidone Competition, Danish soloist competition, Johannes Brahms competition. V září 2013 se stala absolutní vítězkou Mezinárodní violové soutěže Michala Spisaka v polských Katovicích.

Jako sólistka či komorní hráčka spolupracuje s českými i zahraničními umělci (Radovan Vladkovič, Sophia Jaffé, Václav Hudeček, Arild Remmereit, Atos trio, Petr Nouzovský, Tomáš Brauner, Slawomir Chrzanowski, Ivo Kahánek, Rafael Payare, Alexander Gilman, Adam Skoumal, Stanislav Vavřínek, Monika Knoblochová, Kociánovo kvarteto) a orchestry (Copenhagen philharmonic, Aarhus Symphony Orchestra, Pražská komorní filharmonie, Český národní symfonický orchestr, Janáčkova filharmonie Ostrava, Komorní filharmonie Pardubice, Filharmonie Brno, Plzeňská filharmonie, Moravská filharmonie Olomouc, Zabrze philharmonic, Slovenský komorní orchestr Bohdana Warchala, Filharmonie Bohuslava Martinů, Čeští komorní sólisté). Představila ve většině států Evropy, v Africe, Asii a USA. Z jejích festivalových vystoupení jmenujme Svátky hudby v Praze, Pražské premiéry, Copenhagen Summer Festival, Janáčkův Máj, Jihočeský komorní festival, Mahlerova Jihlava, renomovaný Festival Internacional de Santander ve Španělsku nebo Bergen International Festival v Norsku. V roce 2012 sólově debutovala jako první česká violistka na nejslavnějším dánském festivalu Tivoli festival v   Kodani.

Pravidelně natáčí pro Český a Dánský rozhlas. Podílela se na natočení 2 CD pro společnost ArcoDiva, v roce 2015 vyjde její debutové CD u společnosti ArcoDiva a také u dánské společnosti DACAPO. V koncertní sezóně 2014/15 se Kristina představí s několika předními českými orchestry (Český národní symfonický orchestr, Janáčkova filharmonie Ostrava, Moravská filharmonie Olomouc, Komorní filharmonie Pardubice) a na festivalech v Evropě a Asii (Bratislava, Milán, Kodaň, Šanghaj, Guangzhou). Bude debutovat na nejvýznamnějším českém festivalu Pražské Jaro a poprvé také vystoupí ve slavné Tonhalle v Zurichu. Hraje na italskou violu „Carlo Antonio Testore – Contrada 1745“ a její smyčec je z ateliéru mistra Petra Auředníka.

Anda-Louise Bogza

A.L.Bogza Vystoupila na mnoha světových operních a koncertních scénách. Roli Aidy zpívala ve Vídeňské a Berlínské Státní opeře, v Německé opeře Berlín, v opeře v Lipsku, Tosku v Bavorské státní opeře v Mnichově, v Itálii (Florencie) na festivalu Maggio Musicale Fiorentino dirigent Zubin Mehta), ve frankfurtské opeře, v drážďanské státní opeře Semperoper (dirigent Fabio Luisi, režisér J. Schaaf), v Arena di Verona (Tosca- dirigent – P. Morandi, režisér – Hugo de Ana), Tosca v Teatro dell ´Opera v Římě, v New Israeli Opera v Tel Avivu, v Národní opeře Bordeaux, Grand Théâtre Luxembourg, Národní opeře v Bukurešti, ND Bratislava,Leonoru v Trubadúrovi zpívala v Arena di Verona (režie Franco Zeffirelli, dirigent M. Armiliato), v hamburské Státní opeře, Královské opeře v Kodani, Státní opeře v Budapešti, Teatro de la Maestranza v Seville (dirigent Maurizio Arena). Káťu Kabanovou (Káťa) zpívala v Tokio v Suntory Hall, ve Státní opeře Praha a v Janáčkově opeře. V opeře Marseille zpívala roli Donny Anny („Don Giovanni“), v pařížské Národní opeře – Bastille vystoupila v Rusalce (Kněžna – dirigent J. Bělohlávek, režisér R. Carsen), v bruselském královském Théâtre Royal de la Monnaie (dirigent Adam Fischer, režisér S. Herheim), také v drážďanské Semperoper a v titulní roli Rusalky debutovala v Teatro dell´ Opera v Římě (dirigent G. Neuhold). Roli Manon („Manon Lescaut“) zpívala v Teatro Filarmonico Verona (režisér Graham Vick), roli Turandot ve Volksoper Vídeo, roli Santuzzy na Pucciniho festivalu Torre del Lago a roli Abigaille („Nabucco“)     v amfiteátru Odeon Akropolis Athény.

Představila se také ve vídeňském Musikverein (Verdi – „Requiem“, Haydn – „Jahreszeiten“, Schubert – „Mše Es dur“), v Festspielhaus Salzburg – Mozarteum Orchestr (Verdi – „Requiem“), v londýnské Royal Albert Hall (Dvořák – „Svatební košile“), v Liederhalle Stuttgart (Rachmaninov – „Zvony“), v National Concert Hall Dublin, v Bilbao Auditorium Euskalduna (Verdi – „Requiem“), v Amphitheatre Madrid (Beethoven – „IX. Symfonie“), v Brucknerhaus Linz (Janáček – „Glagolitic Mass“), v pražském Rudolfinu (Dvooák – „Stabat Mater“, Martinů – „Gilgamesh“, Verdi -„Requiem“, Mahler – „II. a IV. Symfonie“), Radio Hall Bukureš? (Brahms – „Nimecké Requiem“), se známými orchestry jako Česká filharmonie, BBC Orchestr Londýn, Staatskapelle Dresden, Gewandhausorchester Lipsko, stuttgartský filharmonický orchestr.

Vystudovala klavír, cembalo a zpěv na Konzervatoři „George Enesca“ v Bukurešti a na pražské Akademii múzických umění. Po ukončení AMU přijala angažmá v Národním divadle v Praze a ve Státní opeře Praha, kde stále působí.

Na svém repertoáru má přední role lyrického a dramatického oboru, mezi které patří Mozartova Hraběnka („Figarova svatba“) a Donna Anna („Don Giovanni“), Verdiho Aida („Aida“), Leonora („Trubadúr“), Abigaille („Nabucco“), Desdemona („Otello“), Amélie („Maškarní ples“), Pucciniho Tosca („Tosca“), Turandot („Turandot“), Minnie („La Fanciulla del West“), Giorgetta („Plášť“), Manon („Manon Lescaut“), Sina (Hans Krása -„Zásnuby ve snu“), Janáekova Jenůfa („Její pastorkyňa“) a Káťa („Káťa Kabanová“), Rusalka, Eliza („Piková dáma“), Santuzza („Sedlák kavalír“)

Pro firmu Decca nahrála operu Pavla Haase „Šarlatán“ (Rosina), pro Arte Nova Classics „Trubadúra“ a Album italských árií. Získala První cenu a Cenu publika na Mezinárodní pěvecké soutěži ve Vídni a „Cenu Thálie“ za roli Minnie v opeře G. Pucciniho „La Fanciulla del West“.

Spolupracovala s dirigenty jako: Zubin Mehta, Maurizio Arena, Fabio Luisi, Günter Neuhold, PierGiorgio Morandi, Renato Palumbo, Marco Armiliato, Adam Fischer, Ascher Fisch, Dan Ettinger, Niksa Bareza, Michael Jurovski, F. M. Carminati, Jiří Bělohlávek, Carlo Franci, Jim Wang, John Fiore, Hilary Griffiths, Marco Balderi, Claudio Desderi, Vjekoslav Sutej, Leopold Hager, Jun Märkl, Alexander Vedernikov a režiséry jako: Franco Zeffirelli, Robert Carsen, Hugo de Ana, Nicholas Joel, Graham Vick, Filippo Crivelli, Johannes Schaaf, Alberto Fassini, Manfred Schweigkofler, Mario Corradi, Stefan Herheim, Götz Friedrich, Vladimím Morávek, Mario Pontiggia a další.

Štefan Kocán

KocánŠtefan Kocán patří k nejvýznamnějším basistům mladší generace a slaví úspěchy na největších světových operních scénách. Narodil se na Slovensku, kde také vystudoval zpěv na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. Ve studiu zpěvu dále pokračoval na vídeňské konzervatoři pod vedením basisty Jevgenije Nesterenka. S úspěchem se zúčastnil mezinárodních soutěží P. I. Čajkovského v Moskvě, Hommage à Lucia Popp v Bratislavě a Belvedere ve Vídni. Po studiích se stal členem operního souboru Landestheater v rakouském Linci, kde nastudoval mj. Sarastra (Mozart: Kouzelná flétna), Raimonda (Donizetti: Lucia z Lammermooru), Verdiho Filipa II. (Don Carlos) a Banca (Macbeth) či Kecala (Smetana:Prodaná nevěsta). V sezoně 2003/2004 obdržel ocenění Eberharda Waechtera za ztvárnění role Velkého inkvizitora ve Verdiho Donu Carlosovi. Následně v této roli a v roli Komtura (Mozart: Don Giovanni) debutoval na scéně Vídeňské státní opery, kde je od té doby pravidelným hostem. Další angažmá jej zavedla např. do milánské La Scaly, Bavorské státní opery v Mnichově, Lyrické opery v Chicagu, Gran Teatro del Liceu v Barceloně, Královské dánské opery v Kodani, Opéra de Nice, Opéra National de Paris, Teatro Communale v Modeně, Teatro Ferrara, Theatre Basel, Aalto-Theater v Essenu, Staatstheater v Kasselu, Státní opery v Hannoveru, do Slovenského národního divadla v Bratislavě a Národního divadla v Praze. Na těchto scénách vystoupil mj. jako Mozartův Osmin (Únos ze serailu), Komtur (Don Giovanni) a Hlas orákula (Idomeneo), dále jako Mustafa (Rossini: Italka v Alžíru), Filip II. a Velký inkvizitor (Don Carlos), Křížový král (Prokofjev: Láska ke třem pomerančům) nebo Smetanův Kecal (Prodaná nevěsta) a Dvořákův Vodník (Rusalka).

V říjnu 2009 debutoval v newyorské Metropolitní opeře v roli Krále (Verdi: Aida) a od té doby zde vystupuje pravidelně (Sparafucile v Rigolettovi, Ferrando v Trubadúrovi, Komtur v Donu Giovannim, Ramfis v Aidě a Velký inkvizitor v Donu Carlosovi na turné Met po Japonsku v červnu 2011). V sezoně 2012/2013 zpíval kromě Ramfise a Sparafucila v Metropolitní opeře dále titulní roli ve Verdiho Attilovi v Teatro Municipal de Santiago de Chile, Komtura v Bavorské státní opeře v Mnichově, Masetta (Mozart: Don Giovanni) a Banca (Macbeth) v milánské La Scale či Filipa II. v Donu Carlosovi v Národním divadle v Praze a Ramfise ve slavném přírodním amfiteátru Hollywood Bowl v kalifornském Los Angeles. Pěvcovy umělecké závazky v sezoně 2013/2014 zahrnuly role Velkého inkvizitora a Filipa II. v milánské La Scale (říjen 2013), Končaka (Borodin: Kníže Igor), Gremina (Čajkovskij: Evžen Oněgin) a opět Sparafucila v Metropolitní opeře (listopad 2013 až březen 2014) a osobní debut v roli Modrovouse (Bartók: Hrad knížete Modrovouse) ve Vlámské opeře v Antverpách a Gentu (duben a květen 2014). V první polovině roku 2015 ho mj. čeká titulní role v BoitověMefistofelovi ve Státní opeře v Praze, Leporello v Donu Giovannim ve Vlámské opeře v Antverpách a Ramfis v Metropolitní opeře.

Jan Mráčekjan-mracek

Patří k našim největším a nejslibnějším houslovým talentům. Pochází z hudební rodiny a na housle začal hrát v pěti letech. Jeho první kroky vedla vynikající pedagožka Magdalena Micková na Hudební škole hlavního města Prahy. V současné době Jan Mráček studuje hru na housle na Pražské konzervatoři u prof. Jiřího Fišera. Již od dětství se objevoval na významných koncertních pódiích, např. v necelých patnácti letech se představil v Dvořákově síni Rudolfina s 1. větou z houslového koncertu d moll Jeana Sibelia.

Mezi jeho nejvýznamnější ocenění na soutěžích patří první ceny z Mezinárodní houslové soutěže J. Kociana v Ústí nad Orlicí v roce 2005 a 2006, absolutní vítězství národního kola Concertino Praga 2006, nejvyšší ocenění z Letních hudebních kurzů Václava Hudečka v Luhačovicích (2005, 2006) a první cena na Beethovenově Hradci 2009. S tímto naším předním houslovým virtuosem účinkoval na koncertech předvánočního turné, na koncertech na Pražském Hradě a na slavnostním zahájení výstavy Svatý Václav, ochránce České země. Na Akademii v Luhačovicích se v srpnu 2012 vrátil jako velmi úspěšný asistent V. Hudečka.

Největším úspěchem Jana Mráčka je II. cena v silné konkurenci padesáti účastníků na mezinárodní soutěži Pražského jara v květnu 2010. Stal se tak nejmladším laureátem v historii této významné soutěže.

Jan Mráček koncertuje v Čechách i v zahraničí, jeho partnerem u klavíru je Lukáš Klánský. S ním se také představil na recitálu na mezinárodním festivalu Pražské jaro 2011.V lednu 2013 se Jan Mráček prezentoval s orchestrem SOČR jako sólista v nesmírně náročném koncertu pro housle a orchestr H. Wieniawského. O rok  později se umístil na prvním místě mezinárodní houslové soutěže Fritze Kreislera ve Vídni, která je  podle odborníků srovnatelná s tenisovým grandslamem.

Kromě recitálových programů má Jan Mráček samozřejmě na repertoáru stěžejní koncerty pro housle a orchestr – A. Dvořák, J. Sibelius, P.I.Čajkovskij, W.A.Mozart….

Zdroj: www.lazneluhacovice.cz.

Tomáš Brauner

Brauner

Tomáš Brauner se v současné době řadí k velmi vyhledávaným dirigentům své generace. Vystudoval hru na hoboj a dirigování na Pražské konzervatoři a obor dirigování na Hudební akademii múzických umění. V roce 2010 se stal laureátem Mezinárodní dirigentské soutěže Dimitrise Mitropouluse v Aténách. V září 2013 se stal šéfdirigentem Plzeňské filharmonie. Pozici hlavního hostujícího dirigenta zastává od roku 2006 také v Českém národním symfonickém orchestru. Tomáš Brauner pravidelně spolupracuje s renomovanými orchestry, jakými jsou např. Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Pražská komorní filharmonie, Státní moskevský rozhlasový orchestr, Orchestra of colours Athény, Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín, Moravská filharmonie Olomouc a mnoho dalších.

 

 

 

 

Plzeňská filharmonie

svatkyJsme velice rádi, že i letošní ročník doprovodí Plzeňská filharmonie.
Za dobu své existence si Plzeňská filharmonie vytvořila pevnou tradici a renomé mezi uznávanými českými orchestry a se stala tělesem žádaným a vyhledávaným i v zahraničí. Plzeňská filharmonie podniká četná koncertní turné po státech Evropy a Severní Ameriky. Vystoupila na prestižních koncertních pódiích jako Herkulessaal a Gasteig v Mnichově, Tonhalle Zürich, velký sál Berlínské filharmonie, Brucknerhaus Linz, Auditorium Zaragoza či Dvořákova síň Rudolfina v Praze. Plzeňskou filharmonii vedl od září 2008 do června 2013 japonský dirigent Koji Kawamoto, laureát Mezinárodní soutěže Pražské jaro 2007.